Rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. 6. 2017, sp.zn. 23 Cdo 3894/2017, byla zpřísněna možnost vázat vznik smluvní pokuty na okamžik ukončení smlouvy. Již dříve byla judikaturou Nejvyššího soudu ČR odmítnuta možnost vázat vznik smluvní pokuty na výkon práva, jako např. na právo odstoupit od smlouvy. V projednávaném případě však šel Nejvyšší soud ČR ještě dále a odmítl možnost domáhat se smluvní pokuty, která byla sjednána ve smlouvě na dobu určitou pro případ, že by smlouva zanikla z důvodu odstoupení od smlouvy jedné ze stran pro porušení smlouvy stranou druhou. V takovémto případě bylo ve smlouvě sjednáno, že odstoupivší strana je oprávněna po porušiteli smlouvy požadovat smluvní pokutu odpovídající odměně, která by této straně náležela, pokud by nebyla smlouva předčasně ukončena. Nejvyšší soud takto sjednanou smluvní pokutu posoudil jako absolutně neplatnou s odůvodněním, že odstoupení od smlouvy je výkonem práva a je nerozhodné, že bylo vyvoláno porušením povinností druhé ze smluvních stran. Kumulativní vázanost povinnosti platit smluvní pokutu na 1) porušení povinnosti i na 2) následné odstoupení od smlouvy tak není dle názoru Nejvyššího soudu ČR, a proto takové jednání nemůže obstát jako platné.
Mgr. Tomáš Petr
